Adélka začala makat

V březnu byl Adélce rok, a tak jsme spolu začala opravdu pracovat a cvičit. Geny se nezapřou, a tak můžu jen konstatovat, že je to opravdová radost, moci pracovat s tak úžasnou vlohovou čubinou. Pro aport by dala život a víceméně jí nic jiného než aport a zvěř nezajímá (při cvičení dokonce odmítá i pamlsky), neřeší žádné terény nebo bordel,se stejnou vervou jde prohledávat houštiny, rákos nebo louku a chodí opravdu daleko. Sama si vypracovává teplé stopy, v lese hlásí zvěř,ale na píšťalku se poslušně vrací. Ohromnou radost mi udělala,když  jsme šli cvičit s kamarády a dospělačkám vzali králíka na vlečky. Adélka po něm pořád pokukovala,tak jsme s ním udělali dohledávku, že ho určitě najde,ale asi nepřinese, ušák měl přes 4 kila a ona srstnatou ještě nenosila. Ale to by nebyla Adélka, s nadšením sobě vlastním ho popadla a nosila,jak kdyby nic jiného nikdy neděla. PRostě je to hvězda, Baruška a Patík jí dali ty nejlepší pracovní vlohy, co mohli :-)