Hony,hony a zase hony

Od poloviny října nám začala skutečná sezóna honů. Zatímco od září jsme chodili bažanty zahánět, a brali jsme sebou i nejmladší Adélku, te´d už to začala "na ostro". Několikrát týdně jezdíme do bažantnice Ploužnice, víkendy většinou trávíme na honech na drobnou zvěř v mysliveckých sdruženích. Radost holek je nezměrná, to nadšení a zápal při honech se ničemu jinému nevyrovná. Fanynka je už naše paní profesorka, její parádní výkony už nikoho nepřekvapí, také Baruška už všechno zná a umí a předvádí se s plnou parádou. Obrovskou radost mi dělá Růženka,která zatím absolvovala tři hony a vedla si nad očekávání dobře. Původně jsem chtěla jen procvičit klidy v reálné praxi a byla jsem připravená, že to bude s mojí supertemperamentní magorkou obtížné, ale to by nebyla Růženka,aby nepřekvapila. Klidy téměř stoprocentní, vydrží celou leč v klidu ležet v odložení a ani se nehne, pokud jí posadím k noze,způsobně čeká,až dostane povel k přinesení a bez něj nevyrazí. V průběhu prvního honu pochopila, kam musí koukat, a jak bažanty pozorovat, od druhého honu začala chodit i pro daleké křídlované bažanty a při dohledávkách vypracovávat nádherně dlouhé stopy a postřelené bažanty "ulovit". Zkrátka,dělá mi ohromnou radost, divoška. Doufám,že parádní sezóna bude pokračovat, kalendář máme do konce roku plný.