Ohlédnutí za rokem 2017 a naše plány na rok 2018

Rok 2017 se chýlí ke konci, a tak je čas na malou rekapitulaci.

Na jaře oslavila svoje první narozeniny štěňátka z našeho vrhu A. Mám velikou radost, že se mi pro ně podařilo vybrat ty nej majitele, všichni žijí jako právoplatní členové rodin a mají báječný život. Se všemi majiteli jsme v kontaktu. Tři fenky byly neoficálně zrentgenovány na dysplazii kloubů, všechny s výsledkem negativní (fenky nebudou využity v chovu, proto majitelé neposílali rentgeny na oficiální vyhodnocení). Oficiálně vyhodnocena tak byla Adélka a to s nejlepším možným výsledkem, kyčle, lokty i ramena bez jakýchkoli známek dysplazie.

Nejstarší člen naší smečky Samoušek v květnu oslavil čtrnácté narozeniny, takže momentálně už má blíže k patnáctinám. Pevně věřím, že je společně oslavíme. Na svůj věk je Sam stále v dobré kondici, zlobí ho jeden loket a stabilita už také není co bývala, ale naší hektarovou zahradu si rád svým tempem obejde, a když holky hárají zvládne to i několikrát a dokáže se ještě rozeběhnout neočekávanou rychlostí :-))) Hluchý je jak poleno a oči taky už nejsou rysí, ale zuby má stále všechny, chuť ke žrádlu obrovskou, do postele nebo na gauč si vyskočí a hlavně má stále radost ze života a neskutečnou jiskru. Pevně doufám, že nám bude ještě dopřán společný dlouhý čas.

Fanynka neměla moc šťastný rok. Na jaře se ještě zúčastnila dvou výstav ve třídě veteránů, kde předvedla svůj neutuchající temperament, ale pak už jsme prakticky jezdily jen na veterinu. V loňské sezóně po velké námaze začala kulhat na levý loket a měla jsem podezření, že vše není v pořádku, i když bez zátěže nekulhala. Vydaly jsme se proto k MVDr. Musilovi na vyšetření, které problém potvrdilo - Fanda si zhruba před třemi roky přivodila úraz, kdy došlo k naštípnutí lokte, loni si pak nohu někde na honu dodělala. Musela proto podstoupit artroskopickou operaci a doufali jsme, že se tím problém vyřeší. Bohužel opak byl pravdou, jestliže před operací bez zátěže nekulhala, od operace kulhat nepřestala. Nepomohli ani injekce Bonharenu do žíly. Nakonec byla stanovena diagnoza pooperační revmatoidní artritida. Na konci listopadu jí byly implantovány kmenové buňky. Nyní, měsíc po zákroku, je situace lepší cca o 50%, kulhání se zmírnilo, bohužel však nezmizelo. Uvidíme, co za další měsíc. Bohužel nic víc se už dělat nedá, tak nezbývá, než si držet palce a doufat.

Baruška je už ve zkouškovém důchodu, ale protože byla nominovaná na MSR, vyrazily jsme spolu ještě na poslední zkoušky. A ukázalo se, kde jsou už její priority, naše účast se omezila na dvě disciplíny, když si Barunka na vlečce v lese uspořádala soukromou naháňku na sičí zvěř :-)))) Prostě na zkouškách už předvedla a dosáhla všeho, co mohla, a teď se chce bavit :-))) A to, co Barču nejvíc baví je praxe, kterou si teď užívá plnými doušky a s trošku uvolněnými pravidly. Na kachnách i bažantech předvádí profesorskou práci, letos v bažantnici absolvuje všechny hony, chodí do tlaku a sklízí obdiv všech přihlížejících. Ovšem nejšťastnější je stejně tehdy, když se dostane do prasat. Občas si říkám,jestli si nemyslí,že je teriér. Černou zvěř aktivně vyhledává, hlasitě jí zvedne a hlasitě nažene na střelce, v případě postřeleného kusu ho zadržuje na místě až do příchodu střelce (a mě stydne krev v žilách,když pak slyším,jak ho držela za ryj apod.) Po střelení kusu ho s chutí teriéří škube a diví se, proč jí odvolávám. Je to prostě hvězda  a já si moc přeju, aby zdraví vydrželo a mohla si takto užívat ještě spousty let.

Růženka má za sebou velmi úspěšnou sezónu na všech frontách. Ačkoli jsme se účastnili pouze tří výstav, stihla si dodělat českého šampiona krásy a rozdělat českého grandšampiona. Na zkouškách excelovala, všechny zkoušky dokončila v prvních cenách, poslední čtyři v samých čtyřkách. Největším úspěchem bezesporu bylo vítězství na Svatováclavském poháru, kdy vyhrála nejen celkový pohár, ale také oboje zkoušky, ze kterých se pohár skládá, když je došla s plným počtem bodů. Jedinou její slabinou zůstávají v jejím případě rozstřely, zatímco zkoušky chodí bezchybně, na rozstřelech plně využívá svojí neomezenou kreativitu:-))) Ačkoli jsem měla v plánu pokusit se o složení i všestranných zkoušek, nepodařilo se to díky Růženčinu předčasnému hárání, tak snad příští rok. V praxi je Růženka úžasná, má bezvadné klidy, přitom jen čeká na povel, aby mohla nosit, hledat, dohledávat. Práce s ní je radost, už jsou znát zkušenosti s jakými se dívá na letící bažanty a její odhady dopadu bažantů jsou téměř bezchybné, stejně jako odhady toho, zda je bažant postřelený nebo ne. 

Také Adélce se v uplynulém roce dařilo. Svojí zkouškovou kariéru zahájila tradičně OVVR, dále složila omsové speciálky z vodní práce a podzimky a nakonec i podzimky klubové. Všechny zkoušky dokončila v první ceně, všechny vyhrála a na klubových zkouškách získala titul CACT, takže se také stala čekatelem šampiona práce. Také v praxi se její vlohy projevily na sto procent a mě nepřestává udivovat, jakou práci může předvádět takto mladá fena. Naprosto klidná, soustředěná, stejně jako Růženka absolvuje hony bez vodítka, v jedné leči je schopná prohledávat a zvedat bažanty a dohledávat a hned vzápětí jít přehánět navolno u nohy bažanty z odchoven, kdy jde před ní několik stovek kusů. Co se týká výstav, Adélka se zatím zúčastnila jen jedné (potřebovala jsem změřit výšku a spočítat zuby) - jednak je celá máma, takže samá noha a hubeňour, jednak má Adélka zatím vrozený odpor k čemukoli, co se netýká výcviku nebo lovecké praxe. To se pak dokáže tvářit jako týraný bázlivý psíček a nehne s ní nic a nikdo. Tak snad z toho vyroste :-))

Bohužel nás v roce 2017 postihla i bolestná ztráta, když jsme v srpnu museli nechat odejít za duhový most knírače Karlíka. Bylo to o to bolestivější,že se vše odehrálo ve velice krátkém čase, během týdne se ze zdánlivě zdravého psa stal pes na konci své životní cesty. Před dvěma lety v srpnu jsem musela nechat naší nejstarší Dollynku, tak snad se pro nás srpen nestane nešťastným měsícem.

A co nás čeká v roce 2018? Hlavně si přeju, aby všichni zůstali zdraví a spokojení, to je nejdůležitější ze všeho. Samozřejmě máme řadu zkouškových plánů. Už teď vím, že se Růženka kvalifikovala na finále Derby ČR, takže toho se budeme chtít určitě zúčastnit. V plánu jsou také pro nás již tradiční zkoušky (tedy zkoušky ve snesitelném dojezdu), což je Severočeské a Východočeské derby, Pohár Světa myslivosti a Svatováclavský pohár. Pokud okolnosti dovolí ráda bych se s oběma mlaďoškama pokusila složit všestranné zkoušky. Novinkou pro mě bude fakt, že na věšině zkoušek povedu dvě feny, uvidíme, jak to půjde. Aktuální obsazení se bude odvíjet od hárání holek, které vždy zkouškovou sezónu trochu ovlivní. Pokud vše půjde, jak má, měla bych příští rok hospitovat coby čekatel na rozhodčí zkoušek z výkonu, uvidím, zda to časově stihnu příští rok všechno nebo budu muset hospitování rozložit i do roka příštího. Pokud se týká výstav, zvažuji účast na klubovkách, a pro nás tradičních výstavách v Mladé Boleslavi, rozhodující bude jejich krytí/nekrytí se s jinými akcemi. Koncem roku pak začneme plánovat štěňátka po Růžence, předpokládám, že ke krytí by mělo dojít na jaře 2019, ale Baruška si začala před krytím také hárat o tři měsíce dříve, takže budeme připraveni a psa budeme mít vybraného zcela jistě již koncem roku.