Jak to všechno začalo...

Jako mnozí jiní i já byla dítě, které od mala tahalo domů (tj. do pražského paneláku) každé zvíře, co se dalo chytit a domů propašovat, velkým snem však byl vlastní pes. Ve 14 letech se mi tento sen splnil a do mého života vstoupila fenka zlatého kokršpaněla Brita. Jak každý první pes byla jedinečná, napáchala jsem na ní snad všechny chyby, které kynologický začátečník napáchat může, ona mi je však mávnutím packy odpustila a byla tou nej parťačkou. Bohužel osud nám nadělil pouhých osm společných let. O pár let později přišel můj pes s velkým P, pes osudový, první labradorský retriever Sam. Nutno říct, že do jeho pořízení jsem o labradorech neměla zrovna nejlepší mínění a Sam se ke mně dostal souhrou náhod. Během prvních týdnů života s ním se můj názor na toto plemeno změnil doslova o 180 stupňů a dnes vím, že žádné jiné plemeno už u mě nebude hrát prim a vždy mě bude nějaký labrador životem provázet. Díky labradorům se ze mě stal myslivec,propadla jsem kouzlu loveckého výcviku, zkouškám, honům, poznala plno báječných lidí, z nichž mnozí jsou dnes moji nejlepší přátelé.

V roce 2015 mi byl schválen název chovatelské stanice Lovcovo srdce. Proč zrovna tento název? Jak název napovídá, moji labradoři jsou pro mě neodmyslitelně spojeni s mnoha nádhernými loveckými zážitky. Doma a ve společnosti jsou to mazlové a báječní společníci, stejně jako na obyčejných výletech. Ale to, co přichází při lovecké akci je to, co mě vždy přivede v úžas a rozechvěje moje srdce. Labrador rozrážející rákosí, labrador skákající šipku do hluboké vody, labrador a jeho výraz při nástupu do leče naslouchající ozývajícím se bažantům a jako střela vyrážející pro ty střelené, labrador nebojácně prohledávající i to nejhustší trní a křoviska......to je pro mě labrador s velkým L. A právě takové labradory je mým cílem odchovávat. Labradory s hezkým exteriérem, pevným zdravím a loveckými vlastnostmi, které si získají srdce každého lovce :-)

Všichni moji psi (resp. teď už feny) jsou využívány v myslivosti. Na jaře pomáháme při vyhánění srnčího před sečením luk, od srpna chodíme zahánět bažanty do bažantnice a na tuto činnost beru už malá štěňata, od září chodíme na kachny a od října, resp. listopadu na hony na drobnou zvěř a na naháňky. Během roku se účastníme klubových loveckých zkoušek a soutěží. Sama jsem také rozhodčím z výkonu.  Všechny feny jsou čekatelkami šampiona práce nebo již držitelem tohoto titulu. Jsou zapsány jako LUP u místního mysliveckého spolku a v Bažantnici Ploužnice. Ročně s námi absolvují okolo padesáti až šedesáti loveckých akcí.