Byli jsme cvičit ve Skochovicích a navštívit naší malou Barušku

Do MSR chybí týden, a protože Růženka letos díky štěndům výcvik flákala, a od října nebyla na zkouškách, snažíme se trochu víc poladit formu. Občas mám tedy pocit,že jí štěnda vysála s mlíkem i mozkové buňky, rozhodně není ve vrcholové formě, ale na MSR se těšíme, a vzhledem k Adélčině hárání jede jen Růženka. Tak jsem se rozhodla vyzkoušet i jiné terény a přítomnost dalších psů, a vydali jsme se na celodenní výcvik ke kamarádům do Skochovic. Růženka si prošla dohledávky v opravdu těžkém rákosu, dohledávky v rybízovém poli i vojtěšce, čtverce v lese, vlečky, handlingy na vodě a aporty v terénu. Je trošku pomalejší než bývala, občas se rozmýšlí,jestli jako fakt má nebo nemá, ale je spolehlivá, a díky zkušenostem a výbornému nosu všechno dala bez problémů. Vzhledem k tomu, že s námi byla i Berta, která mamce ještě komplikuje tím, že dává hlasitě najevo,že ona chce makat taky, byla jsem s výkonem Růženky nakonec spokojená. Vrcholem náročnosti pak byly klady na stanovišti,kde šla v leči právě Berta s páníčkem, ale i to Růža ustála bez problému. Tak ještě kápnem barvu, uděláme jedno slídění (to Růženku teď opravdu nebaví,pokud není v zapachovaném prostoru) a děj se vůle boží, tentokrát se jedeme bavit a Růženka může jen překvapit. Opět mi udělala obrovskou radost Berta, její chuť do práce je nepředstavitelná a neukojitelná, čtyřměsíční štěně a dává si daleké dohledávky, aporty, neřeší střelbu ani vedle hlavy, je všudezdejší. Poprvé měla i aport kachny z hluboké vody, včetně výstřelu z brokovnice, a opět to předvedla takovým způsobem, jakoby nikdy nedělala nic jiného. Po cvičení jsme se ještě zajeli podívat za Baruškou, sestřičkou Berty, která bydlí nedaleko v bažantnici u kamaráda. I z Barušky roste neřízená střela překypující energií a temperamentem, také exteriérově se vyvíjí moc nadějně. Mám z holek i z ostatních štěňátek moc velkou radost, opravdu se povedl krásný vyrovnaný vrh s báječnými povahami.