MZPR Derby ČR, Stříbřec - Aliza ze Strakovské myslivny - I.cena, CACT, Vítěz Derby ČR 2016!

MZPR Derby ČR, Stříbřec - Aliza ze Strakovské myslivny - I.cena, CACT, Vítěz Derby ČR 2016!

Mezinárodní zkoušky přinášení retrieverů - Derby ČR organizuje KCHLS jako nominační zkoušky, kterých se účastní psi,kteří se nejlépe umístili v předešlém roce na regionálních derby, které se skládají z podzimních zkoušek a speciálních zkoušek z vodní práce. Baruška se na ně loni nominovala ze Severočeského derby, kde získala absolutní vítězství.

Vzhledem k náročnému jaru spojenému s odchovem štěńátek jsme se intenzivnějšímu cvičení začali věnovat až koncem května a na Barušce byla znát chybějící fyzická kondice, takže jsem tyto zkoušky brala spíš jako "účastnické", těšila se na společné setkání s kamarády, s kterými se vídáme jen na zkouškách a cílem bylo zkoušky dojít, tajným snem, pokud by všechno vyšlo, v první ceně. To, že bychom nějak zazářily, jsem opravdu nečekala a na příčky nejvyšší tentokrát nepomýšlela, zvlášť když meterologové zveřejnili předpovědi, které počítaly s teplotami víc jak tropickými. Barunka však byla zjevně jiného názoru :-)

Protože jižní Čechy jsou od nás opravdu kus cesty, vyjely jsme společně s kamarádkou Alenkou a její flatkou už v pátek odpoledne a večer dorazily na místo ubytování, kde už na nás čekaly další "účastnice zájezdu" Petra s Patem a Vlaďka s Baryčkem. V sobotu ráno jsme pak společně vyrazily do myslivecké chaty ve Stříbřeci. Holky měly to štěstí, že se nalosovaly do jedné skupiny, my jsme se ve skupině sešly s Hankou a jejím goldenem Árosem, se kterými jsme cestovaly během dne autem, se dvěma flaty a jedním labradorem. Co mě moc nepotěšilo byl fakt, že na nás vyšel les a pole na sobotu a už v devět hodin se teploty šplhaly k třicítce. Nicméně karty byly rozdány a šlo se do boje.

Na dopoledním lese nás čekal čtverec, tedy dohledávka a přinášení dva kusy srstnaté zvěře a vlečka srstnaté. Obě disciplíny zvládla Baruška skvěle, jen schytla jednu nižší pomocnou známku z přinášení srstnaté, když přinesla jeden kus k rozhodčím a já jí musela dát povel. Nutno říct, že to udělali všichni psi ve skupině,takže asi něco ve vzduchu :-))))))) Mě se hned na čtverci rozbila píšťalka, a když se Barča vrátila z vlečky kulhající, říkala jsem si, proč já jsem jen sem lezla :-))) Naštěstí tím byl náš příděl smůly vyčerpán :-) Po výměně na myslivecké chatě jsme se vydaly na disciplíny na pole. Začínalo se naváděním na dva kusy, handlingem, a nutno říct, že než jsem na stanoviště došla z cesty, kde jsme čekaly ve stínu, pot ze mě jen řinul a bylo mi na omdlení, jaké horko bylo. Barča ale jakoby tím horkem ožila nebo spíš už věděla, že jsme zas opravdu na zkouškách, tedy tam, kde může poměřovat síly a na nedostatek energie z tréninků jakoby zapoměla. Naopak, když jsem si jí rovnala k noze, abych jí mohla určit směr navádění,musela jsem jí trochu důrazněji upozornit,at se soustředí, jak byla nadržená předvést,co umí. Handling vyšvihla krásný, prokázala perfektní nos a stejně se povedla i vlečka s pernatou zvěří. Bohužel se ale při přinášení ukázalo,že kulhání nebylo jen chvilkovou záležitostí a packa jí opravdu bolí. Naštěstí nás už čekaly jen klidy na stanovišti,tak jsem doufala,že do rána se packa umoudří. Klidy tentokrát proběhly bez komplikací a dokonce i místní nechvalně vyhlášení komáři dali pokoj,takže sobotní disciplíny byly úspěšně za námi. To jsem ještě netušila, v jakém stavu budeme v neděli. Já si dala v sobotu večer v restauraci smaženou rybu a celou noc jsem se zimnicí trávila objímajíce záchodovou mísu, díky čemuž se ani Baruška nevyspala. Okolo čtvrté ráno jsem byla přesvědčená, že budeme muset odstoupit ne kvůli pacce Báře,ale kvůli mě. Nicméně nakonec jsme ráno nastupovaly, já napůl v kómatu, Baruška kulhající (něco si do vrazila do packy, ale nenašla jsem co) a nevyspalá, s tím, že kdybych viděla,že to nejde, odstoupíme. Dopoledne nás čekaly relativně lehčí disciplíny a to hlavně k Baruščině tlapce, začínaly jsme handlingem dvou kachen na vodě, pokračovaly voděním a odložením. Všechno dopadlo na jedničku, tedy ve zkouškových tabulkách na čtyřku, a my se přesunuly na poslední dvě disciplíny, ze kterých jsem měla ale obavy. Na aportu v terénu nikdy člověk nemůže vědět, jestli se pes nerozslídí a dohledávka kachny bývá nevyzpytatelná, a i tady na ní vypadli první den dva psi. Marking předvedla Bára ukázkový a naprosto přesný, a byla před námi poslední disciplína. Na ní šla Baruška už vyloženě po třech, takže jsem už předem hlásila,že pokud se zastaví, nebude chtít běžet, začne si packu kousat,odstoupíme. To by však nebyla Barča, aby všem neukázala, jak moc chce pracovat a jak moc jí to baví. Ve chvíli, kdy dostala povel, vyrazila jak namydlený blesk, v rákosu hopsala jak gumídek a kachnu měla nalezenou za chviličku. Při návratu už bolavou packu zas nechtěla zatěžovat, takže se blížila přískokama, i přesto ale krásně donesla,předsedla, předala. A bylo hotovo :-) Pak už nás čekal jen návrat na chatu, a čekání společně s ostatními, jak všechno dopadlo. Tušila jsem,že se s jednou trojkou umístíme hodně hezky, ale víc jsem nezjišťovala, spíš jsem čekala, zda se půjde do rozstřelu a pokud bychom se ho měly účastnit, zda se ho s Bárou vůbec účastnit. Pak ale organizátoři začali vše připravovat na vyhlášení a bylo jasné, že rozstřel nebude. Když pak vrchni rozhodčí vyhlásil, že vítězem Derby ČR se stává Baruška, byla jsem opravdu v šoku:-)))

Barunka tak měsíc a půl po odchodu štěňátek, v tropických teplotách a se zraněním vyhrála jedny z nejprestižnějších zkoušek a splnila podmínky pro udělení šampiona práce! Jsem na ní nesmírně hrdá, je to moje hvězda! Stále mi ukazuje, co dokáže pes, když opravdu chce, a když ho práce tak moc baví.

Na třetím místě, s titulem res. CACT se umístil Pat z Proutku, otec našich štěńátek vrhu A. Na oba rodiče prostě nikdo nemá :-)